Dřevostavba nebo zděný dům? Jedeme dál!

STROPY A VODOROVNÉ KONSTRUKCE

– zděná stavba –

Ve většině případů pro nosné stropní konstrukce využijeme buď systémové stropy stejného výrobce, jako máme svislé stěnové konstrukce, a to nejčastěji vložkové nebo panelové stropy (keramické či betonové), které se následně zmonolitní. Ty s výhodou můžeme použít, pokud bude rozpon stropní konstrukce v rozumných mezích a bude kam uložit nosníky stropního systému. Ne už tolik běžné (hlavně z důvodů finančních), nicméně stále často používané jsou i čistě betonové stropy, a to buď z předpjatých stropních panelů, které nám umožňují překlenout i větší vzdálenosti mezi stěnami, a nebo stropy železobetonové monolitické či prefamonolitické (filigránové), díky kterým můžeme zastropit v podstatě libovolný půdorys (samozřejmě opět v rozumných mezích a také s naditější peněženkou). Výhodou takové masivní konstrukce jsou opět její tepelně akumulační schopnosti a v neposlední řadě také lepší akustické vlastnosti konstrukce. Další vodorovné konstrukce ve stavbě, jako jsou překlady, průvlaky apod. použijeme opět systémové, a nebo například z ocelových válcovaných profilů. Samozřejmě i ve zděné stavbě můžeme jako materiál pro nosnou stropní konstrukci použít dřevo, jen je potřeba pak myslet opět na detaily, stropní trámy ukládat do kapes a odděleně od zdiva nebo pozedního věnce, aby nedocházelo k zahnívání zhlaví trámů.
– dřevostavba –

Zde jsme omezeni v podstatě pouze na dřevo. Provádění stropu může být ale v tomto případě o něco jednodušší, opět eliminujeme mokré procesy, což nám zvýší rychlost výstavby oproti zděné stavbě. Stropní konstrukce může být tvořena buď jako trámová z masivního dřeva, častěji z lepených nosníků, případně i z velkoplošných komponentů s žebrovou konstrukcí. Tyto stropní konstrukce mají velmi dobré statické parametry a můžeme je s výhodou použít i při překlenování větších rozpětí, protože zajišťují i obousměrné vodorovné ztužení objektu.

STŘECHA
– zděná stavba –

V drtivé většině případů je konstrukce podkroví (pokud tedy jde o střechu sedlovou, příp. pultovou) v podstatě dřevostavbou, což si řada lidí vlastně ani neuvědomuje, a to možná ani zmínění odpůrci dřevostaveb. Většinou se jedná o difúzně uzavřenou konstrukci, což je nejtradičnější způsob při použití fóliové parozábrany. Princip je takový, aby difúzní odpor vrstev klesal směrem od interiéru k exteriéru. Důležité je vytvoření dostatečné vrstvy tepelné izolace, jednak z důvodů unikání tepla střechou (podobně jako nám hlavou také uniká nejvíce tepla) a jednak z důvodu naopak nadměrného pronikání tepla dovnitř v teplých měsících roku. Izolace může být nejen z pásů minerální vlny, případně z alternativních materiálů, jako je třeba konopí nebo korek, ale i foukaná, zejména při rekonstrukcích. Tepelná izolace může být buď mezi a pod krokvemi, nebo jako nadkrokevní. Nosnou konstrukci střechy může tvořit klasická krovová soustava (ovšem v moderním provedení), a nebo může být podkroví vytvořeno například jako vazníková konstrukce, což s sebou přináší zrychlení výstavby i menší spotřebu materiálu. Zatím se nejedná o příliš frekventovaný způsob, ale u zděné stavby můžeme použít pro zastřešení i systémové stropní konstrukce od dodavatelů svislých systémů, ať už jsou to vložkové stropy nebo i přímo střešní panely (např. pórobetonové), které nám zajistí vytvoření tuhé střešní roviny a také jako masivní konstrukce opět lepší akumulaci tepla. Nevýhodou je to, že jsme omezeni sklonem, pokud je potřeba přebetonování této střešní konstrukce (v případě vložkových stropů). Střešní krytinu je pak možno použít libovolnou, omezením je opět pouze sklon střešní roviny a tzv. bezpečný sklon střechy, ale i to se dá pomocí vhodných opatření měnit.
– dřevostavba –

Zastřešení se příliš neliší výše popsaného (samozřejmě mimo masivní stropy z vložek či panelů), snad jen to, že se častěji používají vazníkové konstrukce a difúzně otevřené konstrukce nejen stěnové, ale i střešní.